Jód: účinky, kolik potřebuješ a kdy ne

Tenhle článek je pro tebe, pokud hledáš, co jód dělá, jestli ho máš dost a jestli má smysl ho kupovat. A taky pokud ses zalekl nebo zalekla zpráv a hledáš „jódové tablety proti radiaci“. Prošel jsem rejstřík zdravotních tvrzení EU, referenční hodnoty Evropského úřadu pro bezpečnost potravin (EFSA), přehled českého zásobení jódem z Endokrinologického ústavu, publikaci Státního zdravotního ústavu, studie z databáze PubMed, hodnocení rizik německého úřadu BfR k řasám a pokyny Státního úřadu pro jadernou bezpečnost. U každého tvrzení najdeš odkaz na zdroj.

Co jsem našel na prvních stránkách výsledků na „jód účinky“: hlavně články e-shopů a výrobců. Ty lepší správně uvádějí 150 µg a limit 600 µg. Skoro žádný ale neříká, kolik jódu dostaneš z české jodované soli a mléka, že české odborné společnosti doporučují jód těhotným a kojícím, ani co ukázaly studie u lidí s Hashimotovou tyreoiditidou. A „jódové tablety“ se v nich pletou s doplňky stravy, i když jde o lék s tisícinásobnou dávkou. Tady to je i se zdroji.

K čemu je jód: štítná žláza a tvrzení EU

Jód je stopový prvek. Tělo ho potřebuje v mikrogramech, tedy v tisícinách miligramu, a téměř všechen jde do štítné žlázy. Ta z něj staví hormony tyroxin (T4, čtyři atomy jódu) a trijodtyronin (T3, tři atomy). Hormony štítné žlázy řídí, jak rychle buňky spalují energii, a u plodu a malého dítěte jsou nutné pro vývoj mozku. Proto je nedostatek jódu v těhotenství tak vážný a proto je naopak nadbytek problém hlavně pro lidi, kteří už se štítnou žlázou potíže mají (Zimmermann a Boelaert 2015).

Co smí výrobce o jódu napsat na obal, určuje rejstřík zdravotních tvrzení EU. Pro jód je v něm pět povolených tvrzení (nařízení 432/2012, příloha): jód přispívá

• k normální tvorbě hormonů štítné žlázy a k normální činnosti štítné žlázy,
• k normálnímu energetickému metabolismu,
• k normální činnosti nervové soustavy,
• k normálním poznávacím funkcím,
• k udržení normálního stavu pokožky.

Všimni si slova „normální“. Tvrzení říkají, že bez jódu tyhle funkce nejdou. Neříkají, že víc jódu zrychlí metabolismus, zlepší paměť nebo pleť. U člověka, který má jódu dost, další jód nic z toho nepřidá. Kdo ti slibuje „nastartování štítné žlázy“ nebo hubnutí přes jód, slibuje něco, co v rejstříku není.

Kolik jódu potřebuješ (EFSA, WHO) a horní limit

Evropský úřad pro bezpečnost potravin stanovil v roce 2014 přiměřený příjem jódu (EFSA 2014). Horní tolerovatelný limit pochází ze staršího stanoviska Vědeckého výboru pro potraviny a EFSA ho vede v přehledu limitů (EFSA, souhrn UL 2025).

Hodnoty za den. Přiměřený příjem: EFSA 2014, hodnoty podle věku z přehledu EFSA DRVs summary report 2017, tabulka AI pro minerály. Horní limity: EFSA, tabulka 1. Limit platí pro celkový dlouhodobý příjem ze všech zdrojů dohromady.

WHO doporučuje těhotným a kojícím víc, 250 µg denně, a za nadměrný příjem považuje víc než 500 µg denně (tabulka WHO/ICCIDD citovaná v Zamrazil a Čeřovská 2014, s. 24). Dvě poznámky k číslům:

• Rozdíl mezi 150 a 600 µg je čtyřnásobek. To je podobně těsné jako u selenu (70 µg proti limitu 255 µg). S jódem se tedy dá přestřelit snadno, hlavně řasami a kapkami (viz kelp).
• Štítná žláza zdravého člověka zvládne i víc. V oblastech Japonska s vysokou spotřebou řas se odhaduje příjem 1 000–3 000 µg denně (Zava a Zava 2011). Nepříznivé účinky nadbytku se podle přehledu Zamrazila a Čeřovské projevují jen u menší části populace, obvykle do 10 %, hlavně u lidí s autoimunitou nebo uzly ve štítné žláze. Pro ně ale platí limit o to víc.

Jód v Česku: jodovaná sůl a mléko

Půda ve střední Evropě má jódu málo, Česko bylo historicky oblastí strumy (zvětšené štítné žlázy). Že dnes většina lidí jód má, není náhoda, ale výsledek dvou věcí: jodované soli a jódu v krmivech dojnic. Čísla podle přehledu Endokrinologického ústavu (Bílek 2025) a publikace vydané na webu SZÚ (Zamrazil a Čeřovská 2014):

• Jodovaná sůl: podle vyhlášky musí obsahovat 27 ± 7 mg jódu na kilogram, tedy 20–34 mg/kg, dnes ve formě jodičnanu draselného (vyhláška 398/2016 Sb., příloha 6). Jodovat sůl není povinné, přesto ji používá přes 95 % domácností a nejméně 70 % potravinářských podniků, třeba pekárny a masokombináty.
• Mléko: obsah jódu v mléce se řídí tím, kolik ho dostávají krávy v krmných směsích. V Česku stoupl v průměru z 54 µg/l v roce 1988 na 540 µg/l v roce 2010, pak EU limit jódu v krmivech snížila na polovinu. V letech 2014–2015 bylo v polotučném mléce průměrně 283 µg jódu na kilogram (Bílek 2025). Mléko bylo v té době největším zdrojem jódu v české stravě.
• Celkový příjem: monitoring dietární expozice SZÚ 2018–2019 vyšel na průměrně 154 µg jódu na osobu a den, což odpovídá doporučeným 150 µg. Od roku 2004 vede WHO Česko mezi zeměmi, kde jódový deficit není celoplošný problém (SZÚ).

Dopočet, kolik jódu je v soli: 1 g jodované soli obsahuje 20–34 µg jódu. Při doporučených 5 g soli denně by to bylo 100–170 µg. Průměr je ale „průměr“: kdo solí mořskou nebo himálajskou solí bez jódu, kdo jí hlavně v restauracích a polotovarech z nejodované soli, kdo nepije mléko, ten na průměr nedosáhne. A naopak: Bílek upozorňuje, že pokud spotřeba soli klesne ze současných zhruba 12 g na doporučených 5 g denně, příjem jódu ze soli klesne o víc než polovinu. Řešení není solit víc, ale hlídat, aby sůl, kterou používáš, byla jodovaná, a jíst mléčné výrobky.

Potraviny s jódem: tabulka

Obsah jódu v potravinách kolísá víc než u většiny živin, protože závisí na půdě, krmivu a moři, ze kterého ryba pochází. U tresky se podle Zamrazila a Čeřovské liší obsah mezi oblastmi lovu až pětinásobně. Tabulka tedy ukazuje řád, ne přesné číslo. Naše databáze potravin jód zatím neobsahuje, čísla jsou z americké databáze USDA (Foundation Foods) a z českého monitoringu mléka.

USDA uvádí hodnoty pro americké potraviny, u mléka a vajec se obsah v Česku může lišit podle krmiva. Řádek mléka: 283 µg/kg přepočteno na 100 g. Řádek řas: 16 µg/g (nori) až 8 165 µg/g (granule z kelpu) přepočteno na 100 g, rozpětí mezi druhy i vzorky.

Co z toho plyne pro běžný den (dopočet z tabulky): sklenice mléka 250 ml dá kolem 70 µg, dvě vejce kolem 60 µg, porce tresky 150 g kolem 170 µg, a pokud solíš jodovanou solí, přidá každý gram 20–34 µg. Kdo má v jídelníčku mléčné výrobky a solí jodovanou solí, dostane se na 150 µg bez přemýšlení. Pokud chceš vidět, jak na tom jsi, veď si jídelníček v appce; jód v ní zatím není, ale uvidíš, jestli vůbec jíš mléčné výrobky a ryby.

Kdo může mít nedostatek

Průměr 154 µg neznamená, že jód má každý. Skupiny, u kterých se nedostatek v Česku skutečně našel nebo je pravděpodobný:

• Těhotné a kojící. V průzkumu z roku 2015 mělo optimální hodnoty jódu v moči jen 37 % těhotných, 27 % bylo v pásmu nedostatku a 6 % v pásmu těžkého nedostatku (Ryšavá et al. 2016). Víc v části těhotenství.
• Vegani a veganky. Bez mléčných výrobků, vajec a ryb zbývá jen jodovaná sůl. Systematický přehled 15 studií se 127 094 dospělými našel u veganů nejnižší hodnoty jódu v moči ze všech skupin (Eveleigh et al. 2020). Metaanalýza z roku 2023 uvádí u veganů medián příjmu 17 µg denně (Eveleigh et al. 2023). Ve stejném přehledu ale měly nejvyšší, nadměrný příjem taky veganky, kvůli řasám. Tedy buď málo, nebo moc, zřídka akorát. Bílek k tomu dodává, že vegetariáni, kteří jedí mléčné výrobky a vejce, nedostatek mít nemusí.
• Lidé, kteří nesolí jodovanou solí. Mořská, himálajská a většina „gurmánských“ solí jód neobsahuje, pokud to není na obalu. Kdo kvůli tlaku nesolí vůbec, přichází o hlavní zdroj; pro ně Zamrazil a Čeřovská doporučují hlídat jiné zdroje (mléko, ryby).
• Malé děti. Zajímavě v tom samém průzkumu z roku 2015 mělo 24 % tříletých dětí jódu v moči víc, než je doporučené pásmo, a 8 % nadměrně (nad 500 µg/l). Podle autorů za to mohlo mléko a vitaminové směsi s jódem. U dětí tedy spíš pozor na doplňky navíc.

Příznaky nedostatku: dlouhodobý nedostatek vede ke zvětšení štítné žlázy (struma) a ke snížené funkci, tedy únavě, zimomřivosti, přibírání, suché kůži. Jenže stejné příznaky má sníženou funkci z autoimunitního zánětu, která je u nás nejčastější příčinou a s nedostatkem jódu nesouvisí. Z příznaků tedy nedostatek jódu nepoznáš a sám si ho nediagnostikuj. Co dělat s únavou, než sáhneš po doplňcích, rozebírám v článku doplňky na únavu.

Těhotenství a kojení

Tady se jód jako doplněk opravdu doporučuje, a to oficiálně:

• Potřeba roste. Plod si hormony štítné žlázy zprvu vyrábět neumí a později k tomu potřebuje jód od matky. WHO proto doporučuje těhotným a kojícím 250 µg denně, EFSA 200 µg.
• České doporučení: Česká endokrinologická společnost a Česká pediatrická společnost ČLS JEP doporučují všem těhotným a kojícím ženám plošně 100 µg jódu denně navíc, nejlépe v tabletách (Zamrazil a Čeřovská 2014, s. 35 a 47; Bílek 2025). Autoři dodávají, že se doporučení v praxi plně nedodržuje, což sedí na 37 % těhotných s optimálními hodnotami z roku 2015.
• Proč na tom záleží: v britské kohortě ALSPAC s 1 040 těhotnými měly děti matek s nižším jódem v moči v prvním trimestru vyšší pravděpodobnost, že v 8 letech skončí v nejnižší čtvrtině verbálního IQ (poměr šancí 1,58) a v 9 letech ve čtení (Bath et al. 2013). Je to pozorovací studie, ne důkaz příčiny, ale ukazuje, že i mírný nedostatek v těhotenství není neškodný.
• Co je poctivé dodat: jediná velká randomizovaná studie, která dávala 832 mírně deficitním těhotným v Indii a Thajsku 200 µg jódu denně proti placebu, nenašla u dětí v 5–6 letech žádný rozdíl v IQ ani v exekutivních funkcích (Gowachirapant et al. 2017). Nežádoucí účinky se mezi skupinami nelišily. Doplněk v těhotenství je tedy bezpečný a kryje reálně doložený nedostatek, slib „chytřejšího dítěte“ ale z dat nevyplývá.

Prakticky: pokud jsi těhotná nebo kojíš, zeptej se gynekologa nebo gynekoložky na jód. Většina těhotenských multivitaminů ho obsahuje, zkontroluj na etiketě množství (obvykle 100–150 µg) a neskládej dva přípravky s jódem přes sebe. Nikdy neber v těhotenství kelp ani kapky s řasami (viz níž). Pokud máš nemoc štítné žlázy, řeší jód endokrinolog, ne tenhle článek. Ostatním doplňkům v těhotenství se věnuje část článku suplementy pro ženy.

Nadbytek jódu a Hashimoto

Tohle je část, která v článcích e-shopů většinou chybí. U zdravé štítné žlázy se nadbytek jódu obvykle nijak neprojeví. U žlázy s autoimunitním zánětem (Hashimotova tyreoiditida, u nás nejčastější příčina snížené funkce) nebo s uzly to může být jinak:

• Pětiletá čínská studie sledovala 3 018 lidí ve třech oblastech s různým příjmem jódu (Teng et al. 2006, NEJM). V oblasti s „víc než dostatečným“ a „nadměrným“ příjmem byl výskyt nové subklinické hypotyreózy 2,6 % a 2,9 % proti 0,2 % v oblasti s mírným nedostatkem, a nové autoimunitní tyreoiditidy 1,0 % a 1,3 % proti 0,2 %. Závěr autorů: víc než dostatečný příjem jódu může vést k hypotyreóze a autoimunitní tyreoiditidě. Pozor, „víc než dostatečný“ tu znamenalo medián 243 µg/l v moči, tedy hodnoty, které u nás mívají děti s mlékem a vitaminy.
• Omezení jódu při Hashimotově hypotyreóze: v korejské studii rozdělili 45 pacientů s hypotyreózou při Hashimotově tyreoiditidě na skupinu s omezeným příjmem jódu (pod 100 µg denně) a bez omezení. Po 3 měsících se normální funkce štítné žlázy vrátila u 78 % lidí s omezením proti 45 % bez omezení (Yoon et al. 2003). Malá studie z Koreje, kde je příjem jódu z řas vysoký, takže se na Česko nedá přenést jedna ku jedné. Ukazuje ale směr: u Hashimota jód navíc spíš škodí.
• Mechanismus a rizikové skupiny: přehled Leung a Braverman 2014 popisuje, že nadbytek jódu může vyvolat jak sníženou, tak zvýšenou funkci, a nejvíc ohrožení jsou lidé s už existující nemocí štítné žlázy, senioři, plod a novorozenci. Zdroj nadbytku přitom nemusí být zjevný.
• Česká data: Zamrazil a Čeřovská popisují, že po zvýšení jodace soli v 90. letech u nás stoupl výskyt zvýšených protilátek proti štítné žláze, a uvádějí tabulku WHO, podle které hodnoty jódu v moči 300–499 µg/l znamenají aktivaci autoimunity a tyreoiditidu. Zároveň píšou, že přínosy jodace pro celou populaci rizika jasně převažují.

Prakticky: pokud máš Hashimotovu tyreoiditidu, uzly nebo bereš hormony štítné žlázy, neber jód navíc bez endokrinologa. Běžná jodovaná sůl a mléčné výrobky obvykle nevadí a lékaři je obvykle nezakazují, kelp, kapky s jódem a multivitaminy „na štítnou žlázu“ jsou ale přesně to, co může rozkolísat dávku léků. Pozor i na doplňky, kde jód nečekáš: multivitaminy (viz nejlepší multivitamin) a řasové přípravky (chlorella a spirulina).

Kelp a mořské řasy: proč ne

Kelp, kombu, wakame, hijiki a „mořské řasy“ v kapslích nebo kapkách se prodávají jako přírodní zdroj jódu. Problém není, že by jód neobsahovaly. Problém je, že nikdo neví kolik:

• Pětisetnásobný rozptyl. Studie Teas et al. 2004 změřila 12 druhů řas z běžného prodeje: od 16 µg jódu na gram v nori po 8 165 µg na gram v granulích z kelpu prodávaných jako náhrada soli. U jedné řasy se obsah lišil podle toho, jestli byla čerstvě sklizená (6 571 µg/g) nebo vybledlá na slunci (514 µg/g). Jód se navíc vyluhuje při vaření a odpařuje při vlhkém skladování. Přesný obsah v tom, co máš v ruce, prostě neznáš.
• Stanovisko BfR. Německý Spolkový institut pro hodnocení rizik řešil sušené řasy s naměřenými 506 mg jódu na kilogram: porce 10 g dala 5 mg, desetinásobek horní bezpečné dávky. BfR proto považuje sušené řasy s obsahem jódu 20 mg/kg a víc za zdraví škodlivé a neprodejné, u 10–20 mg/kg žádá varování na obalu. Upozorňuje, že u starších lidí s uzly může i jednorázová dávka vyvolat hyperfunkci s ohrožením života a že etikety často obsah jódu neuvádějí (BfR 026/2007).
• Český trh. Bílek 2025 uvádí, že v roce 2021 bylo na českém trhu 91 volně prodejných doplňků s jódem a některé výrazně překračovaly 150 µg v doporučené denní dávce; jedna kapka přípravku Kelp Vitabay obsahovala 750 µg jódu, tedy víc než horní limit EFSA na celý den. Zamrazil a Čeřovská popisují školní děti s jódem v moči přes 600 µg/l, tedy v toxickém pásmu, kterým matky dávaly doplňky s jódem v naději, že jim zvýší IQ.
• Vedlejší efekt: jód z řas patří mezi doplňky, které odborné přehledy spojují se zhoršením akné (viz doplňky na akné).

Prakticky: sushi nebo miso polévka s trochou wakame jednou za čas zdravému člověku neublíží. Kelp v kapslích, kapky z řas a „náhrady soli z kelpu“ jako denní zdroj jódu bych nebral vůbec, a při nemoci štítné žlázy a v těhotenství už vůbec ne. Pokud jód potřebuješ, kup přípravek s uvedenou dávkou jodidu draselného v mikrogramech.

Jódové tablety proti radiaci: úplně jiná věc

„Jódové tablety“ a „jódové tablety proti radiaci“ jsou jeden z nejčastějších dotazů na jód. Je potřeba to říct natvrdo: nemají s doplňky stravy nic společného, kromě prvku v názvu.

• Co to je: lék jodid draselný (KI) v tabletách po 65 mg. Dávka podle SÚRO: dospělí, dospívající nad 12 let, těhotné a kojící 2 tablety (130 mg), děti 3–12 let 1 tableta (65 mg), děti od 1 měsíce do 3 let půl tablety, novorozenci čtvrt tablety (SÚRO). 130 mg je 130 000 µg, tedy zhruba 870násobek denní dávky dospělého. Dopočet: 130 000 / 150.
• Jak to funguje: při havárii jaderného reaktoru se může do ovzduší dostat radioaktivní jód. Štítná žláza ho vychytá stejně jako ten běžný a radioaktivita v ní pak zvyšuje riziko rakoviny štítné žlázy, hlavně u dětí. Velká dávka stabilního jódu žlázu „zaplní“, takže radioaktivní jód nevychytá. Chrání jen štítnou žlázu a jen před radioaktivním jódem, ne před jiným zářením ani jinými radionuklidy (WHO 2017).
• Kdy: jen v krátkém okně. Podle SÚRO je optimální užití 2–4 hodiny před vystavením radioaktivnímu jódu, nejdřív 24 hodin před a nejpozději 4 hodiny po expozici. Tablety se užívají výhradně na výzvu úřadů, a to před výskytem radioaktivního jódu v ovzduší nebo krátce po něm. Obyvatelé v zóně havarijního plánování kolem Dukovan a Temelína je mají předem rozdané.
• Proč ne „pro jistotu“: SÚJB v březnu 2022 napsal, že užívat tablety ve chvíli, kdy radioaktivní jód v ovzduší není, je zbytečné, protože jde o vysoké dávky jódu, které organismus a hlavně štítnou žlázu zbytečně zatíží (SÚJB). SÚRO uvádí, že použití jodidu draselného je oprávněné jen při úniku radiace a v žádném případě preventivně; neodůvodněné užívání může způsobit vážné poruchy funkce štítné žlázy, zvětšení štítné žlázy, alergickou reakci nebo otok slinných žláz.
• Doplněk stravy nepomůže: tableta se 150 µg jódu z e-shopu je proti 130 mg jodidu draselného tisícina. Jako ochrana při havárii nefunguje. A naopak kupovat 65mg lék „na doma“ a brát ho preventivně je přesně to, před čím úřady varují.

Prakticky: pokud nebydlíš v zóně havarijního plánování, jódové tablety mít doma nepotřebuješ. Pokud v ní bydlíš, máš je od obce a řídíš se pokyny. V žádném případě je nekupuj do zásoby jako „prevenci“ a nikdy je nedávej dětem bez výzvy úřadů.

Jód a selen

„Jód a selen“ se často prodávají v jedné tabletě a hledají se spolu. Souvislost je skutečná: enzymy, které přeměňují zásobní hormon T4 na aktivní T3 (dejodázy), obsahují selen, a selenové bílkoviny chrání štítnou žlázu před peroxidem vodíku, který při zabudovávání jódu vzniká (Köhrle 2023). Z toho ale neplyne, že má smysl obojí kupovat:

• Jód řeší jodovaná sůl a mléko, u těhotných tableta 100 µg (výš).
• Selen má v Evropě nízký obsah v půdě a jeho příjem v Česku je spíš nižší, podrobně v článku selen: k čemu je a kolik denně. U Hashimotovy tyreoiditidy selen snižoval protilátky ve dvou studiích, Cochrane přehled ale hodnotí čtyři zahrnuté studie se 463 lidmi jako studie s nejasným až vysokým rizikem zkreslení a na doporučení to nestačí (van Zuuren et al. 2013). Víc v části selen a štítná žláza.
• Kombinace „jód + selen“ u Hashimota je nešťastná: selen možná mírně pomáhá, jód spíš škodí (výš). Kdo má Hashimota a chce zkusit selen, bere selen samotný po domluvě s lékařem, ne kombinaci s jódem.

Bezpečnost a interakce

• Horní limit: 600 µg denně pro dospělé ze všech zdrojů dohromady, děti 200–500 µg podle věku (tabulka výš). Doplněk s 150 µg plus jodovaná sůl plus mléko se do limitu vejde; doplněk plus kelp plus multivitamin s jódem už nemusí.
• Nemoci štítné žlázy: Hashimotova tyreoiditida, Gravesova-Basedowova nemoc, uzly, stav po operaci nebo léčbě radiojódem. Jód navíc jen po domluvě s endokrinologem (Leung a Braverman 2014).
• Léky s jódem: antiarytmikum amiodaron obsahuje jód v miligramech na tabletu a hromadí se v tuku na týdny až měsíce; jodové kontrastní látky při CT dodají jednorázově řádově víc jódu než celý rok stravy (Zamrazil a Čeřovská, kap. 5; Bílek 2025). Kdo je bere nebo má před vyšetřením s kontrastem, s doplňky jódu rozhodně nezačíná.
• „Alergie na jód“: alergie na kontrastní látku nebo na jódovou dezinfekci neznamená alergii na jód jako prvek v jídle. Reakce jde na jiné složky přípravku. Pokud jsi reagoval nebo reagovala na kontrast, řekni to před dalším vyšetřením, jodovanou sůl ale vysazovat nemusíš.
• Děti: limit pro děti 1–3 roky je 200 µg. Jedna dětská tableta „se vším“ plus mléko plus jodovaná sůl v jídle to může přesáhnout. Dětem jód navíc jen na doporučení pediatra.
• Doping: jód není na seznamu zakázaných látek a nijak nesouvisí s výkonem. „Jód pro sportovce“ je marketing.

Co si nekupovat

• Jód „na štítnou žlázu“ bez diagnózy. Pokud máš potíže se štítnou žlázou, chceš vyšetření, ne doplněk. Jód může podle diagnózy pomoct i uškodit.
• Kelp, kapky z řas a náhrady soli z kelpu. Nedávkovatelné, často nad limitem. BfR je od 20 mg/kg považuje za škodlivé.
• Jód „na hubnutí“ nebo „na metabolismus“. Tvrzení EU mluví o normálním metabolismu. U člověka s dostatkem jódu další jód nic nezrychlí.
• Jód „na chytřejší dítě“. Randomizovaná studie u těhotných rozdíl v IQ nenašla a čeští endokrinologové popisují děti s toxickými hodnotami z doplňků od matek, které tomu věřily.
• Jódové tablety (jodid draselný) do zásoby „proti radiaci“. Lék na výzvu úřadů. Preventivní užívání škodí.
• Kombinaci „jód + selen“ při Hashimotově tyreoiditidě. Jód tam většinou nechceš.
• Druhý přípravek s jódem k těhotenskému multivitaminu, který už jód má. Sečti etikety.

Nevíš, co z doplňků dává smysl právě tobě? Sestavovač plánu ti po pár otázkách ukáže, co se ti vyplatí a co ne.

Kdy k lékaři

• Příznaky snížené nebo zvýšené funkce štítné žlázy: trvalá únava, zimomřivost, přibírání nebo naopak hubnutí, bušení srdce, nervozita, třes, vypadávání vlasů, suchá kůže. Praktický lékař nabere TSH, podle výsledku pošle k endokrinologovi. Jód si sám nebo sama nenasazuj.
• Zvětšený krk, uzel nebo tlak na krku. Vyšetření štítné žlázy, ne doplněk.
• Těhotenství nebo plánování těhotenství: zeptej se na jód a na vyšetření štítné žlázy, zvlášť pokud máš Hashimota v rodině.
• Po jednorázové velké dávce jódu (kelp, jódové tablety bez důvodu) s bušením srdce, horečkou, otokem krku nebo slinných žláz: lékař hned, při dušnosti volej 155.
• Před nasazením jódu, pokud bereš hormony štítné žlázy, amiodaron nebo lithium, nebo máš jít na vyšetření s kontrastní látkou.

Časté otázky o jódu

Zdroje

1. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se stanoví seznam povolených zdravotních tvrzení (příloha, položky pro jód). EUR-Lex, znění přílohy též legislation.gov.uk
2. EFSA Panel on Dietetic Products, Nutrition and Allergies. Scientific Opinion on Dietary Reference Values for iodine. EFSA Journal. 2014;12(5):3660. PubMed 42125360
3. EFSA. Dietary Reference Values for nutrients: Summary report. 2017 (tabulka AI pro minerály, jód podle věku). efsa.europa.eu (PDF)
4. EFSA. Summary of Tolerable Upper Intake Levels, version 2025 (tabulka 1, jód podle SCF 2002). efsa.europa.eu
5. Bílek R. Iodine Intake and Iodine Status in the Czech Republic – Past, Present, Future. Physiol Res. 2025;74(2):189–209. PubMed 40432435
6. Zamrazil V, Čeřovská J. Jod a štítná žláza. Optimální přívod jodu a poruchy z jeho nedostatku. Mladá fronta, 2014. Vydáno na webu SZÚ. szu.gov.cz (PDF)
7. Vyhláška č. 398/2016 Sb., o požadavcích na koření, jedlou sůl, dehydratované výrobky, ochucovadla, studené omáčky, dresinky a hořčici (příloha 6, jedlá sůl s jodem). zakonyprolidi.cz
8. Státní zdravotní ústav. Řešení jodového deficitu v ČR. szu.gov.cz
9. Ryšavá L et al. Zásobení jodem a jodurie v české populaci v letech 1995–2016. Vnitř Lék. 2016;62(9 Suppl 3):28–32. PubMed 27734688
10. Zimmermann MB, Boelaert K. Iodine deficiency and thyroid disorders. Lancet Diabetes Endocrinol. 2015;3(4):286–295. PubMed 25591468
11. Eveleigh ER et al. Vegans, Vegetarians, and Omnivores: How Does Dietary Choice Influence Iodine Intake? A Systematic Review. Nutrients. 2020;12(6):1606. PubMed 32486114
12. Eveleigh ER et al. Systematic review and meta-analysis of iodine nutrition in modern vegan and vegetarian diets. Br J Nutr. 2023;130(9):1580–1594. PubMed 36912094
13. Bath SC et al. Effect of inadequate iodine status in UK pregnant women on cognitive outcomes in their children: results from the ALSPAC. Lancet. 2013;382(9889):331–337. PubMed 23706508
14. Gowachirapant S et al. Effect of iodine supplementation in pregnant women on child neurodevelopment: a randomised, double-blind, placebo-controlled trial. Lancet Diabetes Endocrinol. 2017;5(11):853–863. PubMed 29030199
15. Teng W et al. Effect of iodine intake on thyroid diseases in China. N Engl J Med. 2006;354(26):2783–2793. PubMed 16807415
16. Yoon SJ et al. The effect of iodine restriction on thyroid function in patients with hypothyroidism due to Hashimoto's thyroiditis. Yonsei Med J. 2003;44(2):227–235. PubMed 12728462
17. Leung AM, Braverman LE. Consequences of excess iodine. Nat Rev Endocrinol. 2014;10(3):136–142. PubMed 24342882
18. Teas J et al. Variability of iodine content in common commercially available edible seaweeds. Thyroid. 2004;14(10):836–841. PubMed 15588380
19. Zava TT, Zava DT. Assessment of Japanese iodine intake based on seaweed consumption in Japan: A literature-based analysis. Thyroid Res. 2011;4:14. PubMed 21975053
20. Bundesinstitut für Risikobewertung. Gesundheitliche Risiken durch zu hohen Jodgehalt in getrockneten Algen. Aktualisierte Stellungnahme Nr. 026/2007. bfr.bund.de (PDF)
21. Státní úřad pro jadernou bezpečnost. Jódové tablety v současné situaci nepotřebujete. 3. 3. 2022. sujb.gov.cz
22. Státní ústav radiační ochrany. Otázky a odpovědi: jódové tablety. rmu.suro.cz
23. World Health Organization. Iodine thyroid blocking (pokyny WHO pro plánování a odezvu na radiační a jaderné mimořádné události). 2017. who.int
24. Köhrle J. Selenium, Iodine and Iron – Essential Trace Elements for Thyroid Hormone Synthesis and Metabolism. Int J Mol Sci. 2023;24(4):3393. PubMed 36834802
25. van Zuuren EJ et al. Selenium supplementation for Hashimoto's thyroiditis. Cochrane Database Syst Rev. 2013;(6):CD010223. PubMed 23744563
26. USDA FoodData Central, Foundation Foods: treska (FDC 2684444), vejce (FDC 323604), jogurt netučný (FDC 2647437). fdc.nal.usda.gov