Na bolest hlavy se prodávají „hořčíky na migrénu“, vitamin B2 i bylinné kapsle. Poctivá odpověď: doplňky se zkoušely hlavně na prevenci migrény a i tam jsou důkazy malé a smíšené. Hořčík a riboflavin (vitamin B2) řadí americké neurologické společnosti mezi „pravděpodobně účinné“, koenzym Q10 jen mezi „možná účinné“. Důležitější je poznat, kdy bolest hlavy patří k lékaři, a jestli ji nedělají samy prášky proti bolesti.
Nejdřív: varovné příznaky a kdy k lékaři
Jen menšina lidí s bolestí hlavy má bolest způsobenou jinou nemocí (sekundární bolest hlavy). Aby ji lékaři nepřehlédli, shrnuje přehled Do (2019) v časopise Neurology varovné příznaky do seznamu SNNOOP10:
- horečka nebo jiné celkové příznaky,
- rakovina v minulosti,
- neurologický výpadek, třeba slabost nebo porucha řeči, i zhoršené vědomí,
- náhlý, prudký začátek bolesti,
- první bolesti hlavy po 65. roce,
- změna dosavadních bolestí nebo nově vzniklá bolest hlavy,
- bolest závislá na poloze těla,
- bolest vyvolaná kýchnutím, kašlem nebo námahou,
- otok terče zrakového nervu (zjistí lékař při vyšetření očního pozadí),
- bolest, která se stupňuje, nebo má neobvyklý průběh,
- těhotenství nebo šestinedělí,
- bolestivé oko s dalšími příznaky, jako je slzení nebo zarudnutí,
- bolest, která začala po úrazu,
- oslabená imunita, třeba při HIV,
- nadužívání léků proti bolesti nebo nový lék na začátku bolestí.
Co s tím: s náhlou krutou bolestí, slabostí, poruchou řeči nebo vědomí volej záchranku na 155. S ostatními varovnými příznaky jdi k lékaři a nečekej, že je spraví doplněk.
Prášky, které bolest hlavy množí
Přehled v časopise Lancet Neurology Diener (2019) popisuje, že pravidelné nebo časté užívání léků proti bolesti a léků na záchvat migrény může bolestí hlavy přibývat a z občasných udělat chronické. Říká se tomu bolest hlavy z nadužívání léků a během roku ji má 1–2 % lidí. Podle přehledu Ashina (2023) je častá u lidí, kteří mají bolest hlavy 15 a víc dní v měsíci.
Léčba stojí na tom, že se užívání těchto léků omezí, případně se úplně vysadí, a podle Ashiny obvykle dobře zabírá. Diener popisuje tři kroky: vysvětlení a poradenství, u části lidí vysazení nadužívaného léku a u některých preventivní léčbu. Spočítej si proto, kolik dní v měsíci prášky na hlavu bereš, a když je to často, řeš to s lékařem, ne naslepo.
Hořčík: pravděpodobně účinný, ale studie se rozcházejí
Americká neurologická akademie a Americká společnost pro bolesti hlavy (AAN a AHS) v doporučeném postupu Holland (2012) řadí hořčík mezi „pravděpodobně účinné“ na prevenci migrény (úroveň B), spolu s riboflavinem, řimbabou a některými léky proti bolesti. Metaanalýza Chiu (2016) z 10 studií s hořčíkem ústy (789 lidí) zjistila, že zmírňuje četnost i sílu migrény. Část studií ale neměla pořádné losování do skupin.
Jiná metaanalýza, Okoli (2019), vyhodnotila důkazy jako nedostatečné: jestli hořčík migréně u dospělých předchází, podle ní není známé. Rozpor dobře ukazují dvě studie z roku 1996. V první, Peikert, dostávalo 81 lidí s migrénou 12 týdnů 600 mg hořčíku denně, nebo placebo, a v 9.–12. týdnu ubylo záchvatů o 41,6 % proti 15,8 % s placebem. Ve druhé, Pfaffenrath, s 10 mmol hořčíku dvakrát denně (dopočtem asi 490 mg), mělo zlepšení stejně lidí s hořčíkem jako s placebem (28,6 % proti 29,4 %).
Pozor na dávku: 600 mg je víc než dvojnásobek evropského stropu 250 mg hořčíku denně z doplňků (EFSA, 2015). V první studii měla průjem necelá pětina lidí (18,6 %), ve druhé hlásilo hlavně měkkou stolici a průjem 45,7 % lidí s hořčíkem proti 23,5 % s placebem. Takovou dávku proto jen po domluvě s lékařem. Formy hořčíku a ceny srovnávám v článku o hořčíku.
Riboflavin (vitamin B2): slibná, ale jediná malá studie
AAN a AHS ho řadí také mezi „pravděpodobně účinné“. Opírá se hlavně o studii Schoenen (1998): 55 lidí s migrénou dostávalo 3 měsíce 400 mg riboflavinu denně, nebo placebo. Dny s bolestí hlavy se aspoň o polovinu snížily u 59 % lidí s riboflavinem a u 15 % s placebem. Nežádoucí účinky byly drobné: průjem a časté močení u dvou lidí s riboflavinem. Souhrnná metaanalýza se podle Okoli (2019) pro nedostatek dat udělat nedala. Dávku 400 mg probírej s lékařem.
Koenzym Q10: možná účinný
AAN a AHS ho řadí jen mezi „možná účinné“ (úroveň C). Ve studii Sándor (2005) se 42 lidmi a dávkou 3× 100 mg denně se počet záchvatů aspoň o polovinu snížil u 47,6 % lidí s koenzymem Q10 a u 14,4 % s placebem. Metaanalýza Sazali (2021) ze 6 studií s 371 lidmi našla méně časté a kratší záchvaty, bolest ale slabší nebyla. Metaanalýza Okoli (2019) významný vliv na četnost migrény nenašla.
Za tohle neplať
Devětsil (Petasites) na vlastní pěst
AAN a AHS ho v roce 2012 hodnotily jako účinný na prevenci migrény (úroveň A). Přehled hlášení Anderson (2019) ale u extraktu Petadolex popisuje poškození jater: většinou mírné, u devíti lidí těžké a dva lidé potřebovali transplantaci jater. Autoři doporučují užívat bylinu i léky proti bolesti podle plánu pod dohledem lékaře. Bez něj devětsil nekupuj.
Řimbaba (feverfew)
Cochrane přehled Wider (2015): v největší přísné studii klesl počet záchvatů s řimbabou ze 4,8 na 2,9 měsíčně a s placebem ze 4,8 na 3,5, rozdíl tedy 0,6 záchvatu za měsíc. Dvě jiné přísné studie rozdíl proti placebu nenašly a pozitivní výsledky měly hlavně malé studie. Autoři důkazy hodnotí jako nízké kvality.
Co smí stát na etiketě
Podle seznamu schválených zdravotních tvrzení v EU (nařízení Komise (EU) č. 432/2012, konsolidované znění k 17. 5. 2021) hořčík i riboflavin přispívají ke snížení míry únavy a vyčerpání a k normální činnosti nervové soustavy. Smí je nést potravina, která je aspoň zdrojem dané látky. O bolesti hlavy ani migréně nemluví žádné schválené tvrzení. Koenzym Q10, devětsil ani řimbaba tvrzení nemají.
Přehled látka po látce
| Látka | Verdikt | Proč |
|---|---|---|
| Hořčík | Jen u migrény, s lékařem | „Pravděpodobně účinný“, studie se rozcházejí; zkoušelo se 600 mg, nad stropem 250 mg z doplňků |
| Riboflavin 400 mg | Jen u migrény, s lékařem | „Pravděpodobně účinný“, ale hlavně jedna studie s 55 lidmi |
| Koenzym Q10 | Nejisté | „Možná účinný“; méně častá migréna v jedné metaanalýze, v jiné ne |
| Devětsil | Neplať na vlastní pěst | Účinný, ale hlášené poškození jater včetně dvou transplantací |
| Řimbaba | Neplať | Rozdíl 0,6 záchvatu za měsíc, důkazy nízké kvality |
Nech si poradit, co dává smysl pro tebe
Poradna v appce projde tvůj plán a u bolesti hlavy ti ukáže varovné příznaky, za co neplatit a co hlídat. Zdarma, bez registrace.
Otevřít poradnu v appce →Časté otázky
Pomáhá hořčík na migrénu?
Možná. Doporučený postup AAN a AHS z roku 2012 ho řadí mezi pravděpodobně účinné, studie se ale rozcházejí: v jedné ubylo záchvatů o 41,6 % proti 15,8 % s placebem, v jiné rozdíl nebyl. Zkoušelo se 600 mg denně, víc než evropský strop 250 mg z doplňků, proto jen po domluvě s lékařem.
Kdy jít s bolestí hlavy k lékaři?
S náhlou krutou bolestí, slabostí, poruchou řeči nebo vědomí volej 155. K lékaři jdi s bolestí s horečkou, po úrazu, v těhotenství, poprvé po 65. roce, když se bolesti mění nebo stupňují, zhoršují se při kašli či námaze, a když bereš prášky proti bolesti často.
Můžou bolest hlavy způsobovat prášky?
Ano. Pravidelné nebo časté užívání léků proti bolesti a léků na migrénu může bolestí hlavy přibývat. Pomáhá omezit tyto léky pod vedením lékaře.
Funguje vitamin B2 na migrénu?
V jediné malé studii s 55 lidmi se při 400 mg denně dny s bolestí hlavy aspoň o polovinu snížily u 59 % lidí proti 15 % s placebem. Větší studie chybí.
Závěr: nejdřív varovné příznaky a prášky, pak teprve doplňky
Pořadí, ve kterém se vyplatí postupovat: 1) s náhlou krutou bolestí, slabostí nebo poruchou řeči volej 155, s dalšími varovnými příznaky jdi k lékaři, 2) spočítej si dny s prášky proti bolesti a časté užívání řeš s lékařem, 3) prevenci migrény probírej s lékařem, 4) hořčík nebo riboflavin zkus jen u migrény a po domluvě s ním, 5) devětsil na vlastní pěst a řimbabu vynech.
Zdroje
Všechna tvrzení výš vycházejí z abstraktů na PubMedu a z nařízení EU, ověřeno 1. 10. 2026. U studií, kde je financování doložené, je to napsané přímo v textu.
- Do (2019), přehled v Neurology (SNNOOP10), PubMed 30587518
- Diener (2019), přehled v Lancet Neurology, PubMed 31174999
- Ashina (2023), přehled v Nature Reviews Disease Primers, PubMed 36732518
- Holland (2012), doporučený postup AAN a AHS, PubMed 22529203
- Chiu (2016), metaanalýza (hořčík), PubMed 26752497
- Okoli (2019), metaanalýza (vitaminy a minerály), PubMed 30764890
- Peikert (1996), randomizovaná studie, PubMed 8792038
- Pfaffenrath (1996), randomizovaná studie, PubMed 8902254
- Schoenen (1998), randomizovaná studie, PubMed 9484373
- Sándor (2005), randomizovaná studie, PubMed 15728298
- Sazali (2021), metaanalýza (koenzym Q10), PubMed 33402403
- Anderson (2019), přehled hlášení (devětsil), PubMed 31083451
- Wider (2015), Cochrane přehled (řimbaba), PubMed 25892430
- EFSA (2015), referenční hodnoty pro hořčík, EFSA Journal
- Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, seznam povolených zdravotních tvrzení, konsolidované znění k 17. 5. 2021, EUR-Lex