Odpověď do 10 vteřin. Vláknina v potravinách je nejvíc vidět u luštěnin. Talíř vařeného hrachu, čočky, cizrny nebo fazolí (200 g) má zhruba 15–17 g vlákniny, víc než polovinu denní potřeby. Za nimi jsou celozrnné obiloviny, ovoce, zelenina, ořechy a semínka.

  • Kolik denně: 25 g pro dospělé. Tolik považuje Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) za dostatečné pro normální trávení. Víc v části kolik vlákniny denně.
  • Nejvíc na porci: hrách 16,6 g, čočka 15,8 g, cizrna 15,2 g (vše 200 g vařených), hrášek 8,8 g (160 g), bulgur 8,1 g (180 g vařeného), ostružiny 7,6 g, půlka avokáda 6,7 g, 100 g malin 6,5 g, 60 g ovesných vloček 6,1 g.
  • Pozor na tabulky „na 100 g“: chia semínka mají 34,4 g na 100 g, jenže v jedné lžíci jen 4,1 g.
  • Doplněk většinou nepotřebuješ: vzorový den z běžného jídla má 28,8 g. Vlákninu přidávej postupně a pij k ní.

K lékaři s trávením, když máš krev ve stolici, průjem déle než 7 dní, nevysvětlitelné hubnutí nebo náhlou změnu stolice. Víc v části vláknina a trávení.

Všechna čísla v tomhle článku jsem spočítal z databáze potravin, kterou používá deník jídla v appce Suplimatch. Je postavená na americké databázi USDA FoodData Central. U každé potraviny najdeš vlákninu na 100 g i na běžnou porci, protože tabulka „na 100 g“ sama o sobě klame: 100 g chia semínek nikdo nesní, 200 g čočky na talíři ano.

Rychlé srovnání: první stránky výsledků na „vláknina v potravinách“ nabízejí tabulky na 100 g. Některé uvádějí zdroj (USDA nebo web výrobce vlákniny), jiné žádný. Denní doporučení bývá „kolem 30 g“, většinou bez odkazu, a u luštěnin často není poznat, jestli jde o suché, nebo vařené. Několik z nich na konci nabízí vlastní doplněk s vlákninou. Tady žádný doplněk neprodávám. Ověřené doporučení (EFSA) a zdroj každého čísla najdeš v textu.

Kolik vlákniny denně

Dospělí: 25 g denně. Panel EFSA pro výživu v textu o referenčních hodnotách pro sacharidy a vlákninu píše, že na základě důkazů o funkci střev považuje příjem 25 g vlákniny denně za dostatečný pro normální vyprazdňování u dospělých (EFSA 2010). Vlákninu přitom definuje jako sacharidy, které tenké střevo nestráví, plus lignin.

Děti: EFSA počítá 2 g vlákniny na každý megajoul energie, kterou dítě sní. V tabulce referenčních hodnot EFSA, kterou používá i appka, to vychází na 10 g u dětí od 1 do 3 let, 14 g od 4 do 6 let, 16 g od 7 do 10 let, 19 g od 11 do 14 let a 21 g od 15 do 17 let.

Je 25 g strop, nebo minimum? Spíš minimum. Velký souhrn studií v časopise Lancet (Reynolds et al. 2019) našel největší pokles rizika u lidí, kteří jedli 25–29 g denně, a křivky naznačovaly, že ještě vyšší příjem by mohl chránit víc. Podrobnosti najdeš v části proč na vláknině záleží.

Kolik jí lidé v Česku? Novější celostátní čísla se mi dohledat nepodařilo. Nejbližší, co mám, je srovnávací studie čtyř evropských zemí (Mertens et al. 2019), která použila český národní průzkum spotřeby SISP04 z let 2003–2004. Dospělí v Česku v něm měli 15,8 g vlákniny na 2 000 kcal a pod 25 g bylo 96 % z nich. V Dánsku to bylo 19,4 g, v Itálii 18,1 g a ve Francii 16,6 g, tedy ve všech čtyřech zemích pod doporučením. Dvě výhrady: data jsou přes 20 let stará a autoři je přepočítali na stejný příjem 2 000 kcal. Lidé v českém průzkumu uvedli průměrně víc energie (2 523 kcal), takže jejich skutečný příjem vlákniny v gramech byl nejspíš o něco vyšší.

Vláknina v luštěninách

Luštěniny jsou nejjednodušší cesta k 25 g. Jedna porce vařené čočky, hrachu, cizrny nebo fazolí pokryje víc než polovinu dne. Stejná studie čtyř zemí přitom našla, že dospělí ve všech z nich jedli méně než 20 g luštěnin denně (Mertens et al. 2019).

PotravinaNa 100 gPorceNa porci
Hrách vařený8,3 g1 porce (200 g)16,6 g
Čočka vařená7,9 g1 porce (200 g)15,8 g
Cizrna vařená7,6 g1 porce (200 g)15,2 g
Černé fazole vařené8,7 g1 hrnek (172 g)15,0 g
Fazole červené vařené7,4 g1 porce (200 g)14,8 g
Fazole bílé vařené6,3 g1 hrnek (179 g)11,3 g
Sójové boby vařené6,0 g1 porce (150 g)9,0 g
Cizrna z konzervy, okapaná6,4 g100 g6,4 g
Fazole červené z konzervy, okapané5,5 g100 g5,5 g
Fazole v tomatě4,1 g100 g4,1 g
Tofu2,3 g1 balení (180 g)4,1 g
Hummus5,5 g2 lžíce (30 g)1,7 g

Dopočet z databáze USDA FoodData Central (SR Legacy), kterou používá deník jídla v appce. Porce podle téže databáze, „hrnek“ je americká odměrka přepočtená na gramy. Seřazeno podle vlákniny na porci. Hodnoty jsou orientační, konkrétní výrobek se může lišit.

Suché, nebo vařené? V tabulce jsou luštěniny vařené, protože tak je jíš. Na obalu suché čočky nebo fazolí uvidíš jiné číslo, protože se vztahuje k suchému zrnu. V databázi USDA pochází hodnota pro suché a vařené luštěniny z různých rozborů, takže se mezi sebou nedají jednoduše přepočítat. Porovnávej proto vždy stejný stav: vařené s vařenými.

Vláknina v obilovinách a pečivu

Hrst ovesných vloček v keramické misce na kuchyňské lince
Ovesné vločky: porce 60 g má podle databáze USDA 6,1 g vlákniny. Foto: Bodhi Peace, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons (výřez).

U obilovin rozhoduje, jestli jíš celé zrno, nebo jeho bílou část. Celozrnné těstoviny mají na 100 g vařených víc než dvojnásobek vlákniny proti běžným, natural rýže čtyřikrát víc než bílá.

PotravinaNa 100 gPorceNa porci
Bulgur vařený4,5 g1 porce (180 g)8,1 g
Ovesné vločky10,1 g1 porce (60 g)6,1 g
Těstoviny celozrnné vařené3,9 g1 porce (150 g)5,9 g
Kroupy vařené3,8 g1 porce (150 g)5,7 g
Quinoa vařená2,8 g1 porce (185 g)5,2 g
Pohanka vařená2,7 g1 porce (170 g)4,6 g
Pšeničné otruby42,8 g10 g4,3 g
Těstoviny vařené1,8 g1 porce (200 g)3,6 g
Žitný křehký chléb16,5 g2 plátky (20 g)3,3 g
Rýže natural vařená1,6 g1 hrnek (202 g)3,2 g
Popcorn bez tuku14,5 g1 miska (20 g)2,9 g
Kuskus vařený1,4 g1 porce (200 g)2,8 g
Chléb celozrnný6,0 g1 krajíc (45 g)2,7 g
Brambory vařené ve slupce1,8 g1 kus (136 g)2,4 g
Rýže bílá vařená0,4 g1 porce (200 g)0,8 g

Dopočet z databáze USDA FoodData Central (SR Legacy). Přílohy jsou vařené, vločky, otruby a popcorn suché. Celozrnný chléb je v databázi americký celozrnný pšeničný chléb, český žitný nebo vícezrnný chléb se může lišit, proto se podívej na etiketu. Bílé pečivo databáze nemá, srovnání bílé a celozrnné verze najdeš u pity v části jak dostat 25 g.

Otruby a vločky na 100 g vs. na porci: pšeničné otruby mají 42,8 g vlákniny na 100 g, ale běžně jich do jogurtu dáš 10 g, tedy 4,3 g vlákniny. Porce ovesných vloček (60 g) dá 6,1 g. Z obilovin vychází nejlépe na talíř bulgur: 180 g vařeného má 8,1 g.

Vláknina v zelenině

Zelenina má vlákniny na 100 g méně, než by člověk čekal, protože je z velké části voda. Vyplatí se tím, že jí sníš hodně a k jídlu se vejde skoro všude. Nejvíc mezi běžnou zeleninou dá hrášek.

PotravinaNa 100 gPorceNa porci
Hrášek vařený5,5 g1 hrnek (160 g)8,8 g
Kedlubna syrová3,6 g1 hrnek (135 g)4,9 g
Kysané zelí2,9 g1 porce (150 g)4,4 g
Špenát vařený2,4 g1 hrnek (180 g)4,3 g
Edamame (zelené sójové boby)4,2 g100 g4,2 g
Mražená zeleninová směs vařená4,4 g1/2 hrnku (91 g)4,0 g
Brokolice syrová2,6 g1 porce (150 g)3,9 g
Zelí bílé syrové2,5 g1 porce (150 g)3,8 g
Zelené fazolky vařené3,2 g1 porce (100 g)3,2 g
Paprika červená2,1 g1 paprika (150 g)3,2 g
Květák2,0 g1 porce (150 g)3,0 g
Mrkev2,8 g1 mrkev (70 g)2,0 g
Červená řepa vařená2,0 g1 porce (100 g)2,0 g
Rajče1,2 g1 rajče (120 g)1,4 g
Okurka0,5 g1 porce (100 g)0,5 g

Dopočet z databáze USDA FoodData Central (SR Legacy). U každé položky je uvedeno, jestli je syrová, nebo vařená. Orientační hodnoty.

Pro představu: okurka (0,5 g na 100 g) a rajče (1,4 g na kus) vlákniny moc nepřidají. Brokolice, zelí, kysané zelí nebo mražená zeleninová směs dají na porci 4 g a víc.

Vláknina v ovoci

Hromada zralých červených malin zblízka
100 g malin má 6,5 g vlákniny, víc než velké jablko (4,3 g). Foto: Ivar Leidus, CC BY-SA 4.0, Wikimedia Commons (výřez).

Vláknina v ovoci: nejvíc jí na porci mají bobule, hruška a avokádo. Ovoce je v tabulce syrové, jablko se slupkou.

PotravinaNa 100 gPorceNa porci
Ostružiny5,3 g1 hrnek (144 g)7,6 g
Avokádo6,7 g1/2 avokáda (100 g)6,7 g
Maliny6,5 g1 porce (100 g)6,5 g
Hruška3,1 g1 hruška (170 g)5,3 g
Rybíz červený4,3 g1 hrnek (112 g)4,8 g
Jablko2,4 g1 jablko (180 g)4,3 g
Banán2,6 g1 banán (120 g)3,1 g
Pomeranč2,4 g1 pomeranč (130 g)3,1 g
Jahody2,0 g1 porce (150 g)3,0 g
Sušené meruňky7,3 g1 hrst (40 g)2,9 g
Borůvky2,4 g1 porce (100 g)2,4 g
Kiwi3,0 g1 kiwi (75 g)2,3 g
Mandarinka1,8 g1 mandarinka (75 g)1,4 g
Hroznové víno0,9 g1 porce (150 g)1,4 g
Jablečný džus (pro srovnání)0,2 g1 sklenice (250 g)0,5 g

Dopočet z databáze USDA FoodData Central (SR Legacy). Ovoce je syrové, jablko se slupkou. Jablečný džus je v tabulce pro srovnání, objem přepočtený jako 1 ml = 1 g.

Džus místo ovoce nepočítej. Celé jablko má 4,3 g vlákniny, sklenice jablečného džusu 0,5 g. Sušené ovoce má vlákniny na 100 g hodně (meruňky 7,3 g), jenže porce bývá malá: hrst (40 g) dá 2,9 g.

Chceš vědět, kolik vlákniny sníš ty? Zapiš si jídlo do deníku v appce. Spočítá ti vlákninu za každé jídlo i za celý den a ukáže, kolik chybí do 25 g.

Vláknina v ořeších a semínkách

Chia semínka zblízka, tmavě mramorovaná a několik světlých
Chia semínka: 34,4 g vlákniny na 100 g, v jedné lžíci 4,1 g. Foto: Daniel Schwen, CC BY 3.0, Wikimedia Commons (výřez).

Tady je rozdíl mezi „na 100 g“ a „na porci“ největší. Chia, lněné semínko a mák vedou každou tabulku na 100 g, jenže jíš je po lžících.

PotravinaNa 100 gPorceNa porci
Chia semínka34,4 g1 lžíce (12 g)4,1 g
Mandle12,5 g1 hrst (30 g)3,8 g
Pistácie10,6 g1 hrst (30 g)3,2 g
Lískové ořechy9,7 g1 hrst (30 g)2,9 g
Lněné semínko27,3 g1 lžíce (10 g)2,7 g
Slunečnicová semínka8,6 g1 hrst (30 g)2,6 g
Arašídy8,5 g1 hrst (30 g)2,6 g
Mák19,5 g1 lžíce (10 g)2,0 g
Vlašské ořechy6,7 g1 hrst (30 g)2,0 g
Dýňová semínka6,0 g1 hrst (30 g)1,8 g
Sezamová semínka11,8 g1 lžíce (10 g)1,2 g
Kešu3,3 g1 hrst (30 g)1,0 g

Dopočet z databáze USDA FoodData Central (SR Legacy). Ořechy a semínka syrové, nepražené. Orientační hodnoty.

Lžíce chia nebo lněného semínka do kaše nebo jogurtu je snadné přidání 2,7–4,1 g. Ořechy jsou ale kaloricky husté, proto na ně při hubnutí pozor: počítej je do denního příjmu.

Proč na vláknině záleží

Co ukazují studie

Nejdůkladnější souhrn je řada systematických přehledů a metaanalýz, kterou vypracovali autoři hlavně z Univerzity Otago na Novém Zélandu (spolufinancovala ji Světová zdravotnická organizace) a publikovali v časopise Lancet (Reynolds et al. 2019). Zahrnuli 185 prospektivních studií s téměř 135 miliony člověkoroků a 58 klinických studií se 4 635 dospělými:

Výhrady, které autoři sami uvádějí: hlavní čísla o nemocech pocházejí ze sledovacích studií, které ukazují souvislost, ne nutně příčinu. Jistotu důkazů u vlákniny hodnotí jako střední. Závěry platí pro běžnou populaci, ne pro lidi s chronickou nemocí. A hlavně: studie s doplňky vlákniny ze souhrnu vyřadili. Mluví o vláknině z jídla.

Co smí tvrdit etiketa (schválená tvrzení EU)

Výrobce smí v EU u vlákniny použít jen zdravotní tvrzení ze seznamu v nařízení Komise 432/2012, a to za přesných podmínek. Tady jsou ta, která se týkají vlákniny (nař. 432/2012, konsolidované znění k 17. 5. 2021):

VlákninaSchválené tvrzeníPodmínka
Beta-glukany z ovsa, ovesných otrub, ječmene, ječných otrubpřispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi3 g beta-glukanů denně, potravina musí mít aspoň 1 g v porci
Beta-glukany z ovsa nebo ječmenejako součást jídla přispívají k omezení nárůstu hladiny glukózy v krvi po jídleaspoň 4 g beta-glukanů na každých 30 g využitelných sacharidů v porci
Vláknina z pšeničných otrubpřispívá k urychlení střevního tranzitu a ke zvýšení objemu stolicepotravina s vysokým obsahem této vlákniny, u tranzitu aspoň 10 g vlákniny z otrub denně
Vláknina ze zrn ovsa a ze zrn ječmenepřispívá ke zvýšení objemu stolicepotravina s vysokým obsahem této vlákniny
Žitná vlákninapřispívá k normální činnosti střevpotravina s vysokým obsahem této vlákniny
Pektinypřispívají k udržení normální hladiny cholesterolu v krvi; s jídlem omezují nárůst glukózy po jídle6 g pektinů denně; u glukózy 10 g v porci
Glukomannan (konjak)přispívá k udržení normální hladiny cholesterolu; v rámci nízkoenergetické diety přispívá ke snížení hmotnosti4 g denně (cholesterol); 3 g denně ve třech dávkách po 1 g s 1–2 sklenicemi vody před jídlem (hubnutí)
Psylliumv seznamu není–

Seznam obsahuje i další vlákniny (guarová guma, vláknina z cukrové řepy, arabinoxylan z pšenice a jiné). Uvádím jen ty, na které narazíš v běžném jídle nebo doplňcích. U pektinů a glukomannanu nařízení vyžaduje varování před udušením a pokyn zapít velkým množstvím vody.

Jak číst obal: „zdroj vlákniny“ smí stát jen na výrobku, který má aspoň 3 g vlákniny na 100 g (nebo 1,5 g na 100 kcal). „S vysokým obsahem vlákniny“ znamená aspoň 6 g na 100 g (nebo 3 g na 100 kcal) (nař. 1924/2006, příloha).

Kolik je 10 g vlákniny z otrub? Podle databáze USDA mají pšeničné otruby 42,8 g vlákniny na 100 g. Na 10 g vlákniny je tedy potřeba zhruba 23 g otrub denně (dopočet).

Rozpustná a nerozpustná vláknina

Zjednodušeně se vláknina dělí na dvě skupiny:

Většina potravin má obojí v různém poměru. Databáze USDA (SR Legacy), ze které počítám, uvádí jen celkovou vlákninu, proto tabulky výš ty dva druhy nerozlišují. Pro běžné jídlo to nevadí: když jíš pestře luštěniny, celozrnné obiloviny, ovoce a zeleninu, máš obojí.

Jak dostat 25 g za den

Bez luštěnin, bez semínek a bez doplňků, jen s běžnými celozrnnými přílohami, ovocem a zeleninou:

JídloCo a kolikVláknina
Snídaně50 g ovesných vloček, 80 g borůvek, 150 g bílého jogurtu7,0 g
Dopolední svačina1 jablko (180 g)4,3 g
Oběd150 g kuřecích prsou, 200 g brambor vařených ve slupce, 150 g brokolice7,5 g
Odpolední svačina1 krajíc celozrnného chleba (45 g), 1 rajče (120 g)4,1 g
Večeře2 vejce (120 g), 1 krajíc celozrnného chleba (45 g), 1 červená paprika (150 g)5,9 g
Za denbez luštěnin a doplňků28,8 g

Dopočet z gramáží podle databáze USDA FoodData Central (SR Legacy). Brokolice je počítaná jako syrová, maso, vejce a jogurt vlákninu nemají. Orientační hodnoty.

Stejný den s bílými přílohami vyjde úplně jinak. Když snídani vyměníš za rýžové chlebíčky (18 g) s jogurtem, jablko za sklenici jablečného džusu, brambory a brokolici za 200 g bílé rýže s okurkou, chléb ke svačině za bílou pitu a večeři za vejce s 200 g běžných těstovin a ledovým salátem, má den 9,9 g vlákniny (dopočet stejnou metodou). Maso, vejce a jogurt jsou v obou dnech stejné, rozdíl dělají přílohy, pečivo, ovoce a zelenina.

Výměny, které přidají vlákninu

Místo tohohleDejVláknina
200 g bílé rýže (vařené)200 g rýže natural nebo 200 g bulguru (vařených)0,8 g → 3,2 g, bulgur 9,0 g
200 g běžných těstovin (vařených)200 g celozrnných těstovin (vařených)3,6 g → 7,8 g
60 g bílé pity60 g celozrnné pity1,3 g → 3,7 g
sklenice jablečného džusu (250 ml)1 jablko (180 g)0,5 g → 4,3 g
30 g brambůrek30 g popcornu bez tuku0,9 g → 4,4 g
samotný jogurtjogurt s 1 lžící chia semínek (12 g)0 g → 4,1 g

Dopočet z databáze USDA FoodData Central (SR Legacy) při stejné gramáži, kde to jde. Orientační hodnoty.

A nejsilnější výměna: jednou za pár dní dej místo masa luštěniny. Porce čočky nebo cizrny (200 g vařené) přidá 15–16 g vlákniny. Celý jídelníček s kaloriemi a bílkovinami najdeš v článku jídelníček na hubnutí, jeho vzorové dny mají 29–39 g vlákniny.

Vláknina a trávení: zácpa, průjem, lékař

Přidávej postupně a pij

Když skočíš z 10 g na 30 g ze dne na den, střeva to poznají. V metaanalýze doplňků vlákniny u lidí se zácpou měli ti s vlákninou víc plynů než kontrolní skupina (van der Schoot et al. 2022). NHS u zácpy radí vlákninu zvyšovat postupně a pít hodně vody a jiných tekutin (NHS: zácpa). Prakticky: přidej jednu výměnu z tabulky výš týdně a sleduj, jak ti to sedí.

Zácpa

Jídlo je první krok. V přehledu studií s potravinami u chronické zácpy vedlo ovoce (hlavně kiwi) k o něco častější stolici než psyllium a žitný chléb k častější stolici než bílý chléb. Rozdíly byly malé, zhruba o 0,4 stolice týdně, a autoři upozorňují, že studií je málo (van der Schoot et al. 2024). NHS u zácpy doporučuje i pšeničné otruby, oves nebo lněné semínko k jídlu (NHS). Když jídlo nestačí, existuje psyllium, viz doplňky vlákniny.

Průjem

U běžného průjmu je nejdůležitější pít, po malých doušcích, když je ti zle. Jíst můžeš, až to půjde, a pomůže vyhnout se tučnému a kořeněnému. U dospělých průjem obvykle přestane do 5–7 dní (NHS: průjem a zvracení). Studie, které by ukazovaly, že vláknina z jídla akutní průjem zkrátí, jsem pro tenhle článek neověřoval, proto ji jako lék na průjem nedoporučím.

Jiná situace je dráždivý tračník. Pokud u něj převažuje průjem, NHS radí omezit potraviny s vysokým obsahem vlákniny, jako jsou celozrnné potraviny, ořechy a semínka. Pokud převažuje zácpa, radí naopak přidat rozpustnou vlákninu (NHS: dráždivý tračník).

S trávením k lékaři, pokud platí cokoli z tohohle (podle NHS):

  • krev ve stolici nebo krvácení z konečníku,
  • průjem déle než 7 dní nebo zvracení déle než 2 dny,
  • nedokážeš udržet tekutiny nebo máš známky odvodnění,
  • zácpa, která nereaguje na léčbu, nebo se často vrací s nadýmáním,
  • nevysvětlitelné hubnutí, trvalá únava nebo bolest břicha k zácpě,
  • náhlá změna stolice, kterou si neumíš vysvětlit,
  • zácpa po lécích předepsaných lékařem (třeba silných lécích na bolest). Léky ale nevysazuj sám ani sama.

Silná bolest břicha, zmatenost nebo potíže s dýcháním jsou důvod volat záchranku (155).

Psyllium a další doplňky vlákniny

Světlé slupky semen jitrocele (psyllium) zblízka
Psyllium jsou slupky semen jitrocele vejčitého (Plantago ovata). Foto: Bastique (Cary Bass), CC BY-SA 3.0, Wikimedia Commons (výřez).

Doplněk vlákniny dává smysl ve dvou situacích: když ti ho doporučí lékař (typicky psyllium na zácpu), nebo když chceš konkrétní schválený efekt v přesné dávce a jídlem ji nedáš. Pro většinu lidí je jednodušší přidat luštěniny, vločky a ovoce. Studie v souhrnu Reynolds et al., na kterých stojí přínosy vlákniny pro srdce a cukrovku, se týkaly jídla, ne doplňků.

Psyllium

Psyllium v databázi potravin, ze které počítám tabulky, není. Kolik vlákniny má konkrétní výrobek, proto najdeš jen na jeho etiketě.

Glukomannan

Glukomannan z konjaku má dvě schválená tvrzení: k cholesterolu (4 g denně) a ke snížení hmotnosti v rámci nízkoenergetické diety (3 g denně ve třech dávkách po 1 g, zapít 1–2 sklenicemi vody před jídlem). Nařízení vyžaduje varování před udušením. Jestli se na hubnutí opravdu vyplatí a co ukazují studie s placebem, rozebírám v článcích doplňky stravy na hubnutí a chuť na sladké a hlad.

Beta-glukan

Beta-glukan z ovsa a ječmene je rozpustná vláknina se schváleným tvrzením k cholesterolu při 3 g denně. Kolik ho má konkrétní výrobek z ovsa, najdeš jen na etiketě, databáze USDA ho neuvádí. Podrobně v článku doplňky na cholesterol.

Co si nekupovat: „detoxikační“ vlákninové kúry a doplňky, které slibují hubnutí bez změny jídla. Vlákninu z jídla žádný z nich nenahradí. Pokud řešíš doplňky obecně, Sestavovač plánu ti řekne, co z nich má podklady pro tvůj cíl, a i to, co nepotřebuješ.

Kolik vlákniny sníš ty?

Deník jídla v appce spočítá vlákninu za každé jídlo i za celý den a ukáže, kolik ti chybí do 25 g. Potraviny z českých obchodů najdeš podle názvu. Zdarma.

Otevřít deník jídla →

Časté otázky o vláknině v potravinách

Kolik vlákniny denně potřebuju?
Evropský úřad pro bezpečnost potravin (EFSA) považuje pro dospělé za dostatečných 25 g vlákniny denně, a to s ohledem na normální trávení. Souhrn studií Reynolds et al. 2019 našel největší pokles rizika nemocí srdce, cukrovky 2. typu a rakoviny tlustého střeva u lidí, kteří jedli 25 až 29 g denně. U dětí počítá EFSA s 2 g vlákniny na každý megajoul energie.
Které potraviny mají nejvíc vlákniny?
Na 100 g vedou pšeničné otruby (42,8 g), chia semínka (34,4 g) a lněné semínko (27,3 g). Jenže jíš je po lžících. Na běžnou porci dají nejvíc luštěniny: 200 g vařeného hrachu má 16,6 g, čočky 15,8 g a cizrny 15,2 g. Hodnoty jsou z databáze USDA FoodData Central, kterou používá deník jídla v appce Suplimatch.
Kolik vlákniny je v ovoci?
Nejvíc na porci mají bobule a avokádo: ostružiny 7,6 g na 144 g, půlka avokáda 6,7 g, 100 g malin 6,5 g. Hruška (170 g) má 5,3 g, jablko (180 g) 4,3 g, banán (120 g) 3,1 g. Sklenice jablečného džusu (250 ml) má jen 0,5 g, celé jablko je proto lepší volba.
Pomáhá vláknina při průjmu?
Při běžném průjmu je nejdůležitější pít, aby ses neodvodnil nebo neodvodnila. Britská zdravotní služba NHS radí jíst, až když to jde, a vyhnout se tučnému a kořeněnému. Lidem s dráždivým tračníkem, u kterých převažuje průjem, doporučuje omezit celozrnné potraviny, ořechy a semínka. K lékaři patří průjem s krví, průjem delší než 7 dní nebo situace, kdy neudržíš tekutiny.
Má psyllium schválené zdravotní tvrzení v EU?
V seznamu schválených zdravotních tvrzení (nařízení Komise 432/2012) psyllium není. Schválená tvrzení tam mají jiné vlákniny: beta-glukany z ovsa a ječmene, vláknina z pšeničných otrub, ovsa, ječmene a žita, pektiny nebo glukomannan. Studie u psyllia přesto existují: v metaanalýze 16 studií se zácpou patřilo psyllium k vlákninám, které zabíraly, nejlépe v dávkách nad 10 g denně a aspoň 4 týdny.
Může být vlákniny moc?
Prudké zvýšení přináší hlavně plynatost a nadýmání. V metaanalýze doplňků vlákniny u zácpy měli lidé s vlákninou víc plynů než kontrolní skupina. Proto ji přidávej postupně a pij k ní. Horní limit pro vlákninu z jídla jsem v souhrnu stanoviska EFSA nenašel. Časté tvrzení, že víc než 50 g denně blokuje vstřebávání minerálů, jsem ve zdroji nedohledal, proto ho neopakuju.

Zdroje

  1. EFSA NDA Panel. Scientific Opinion on Dietary Reference Values for carbohydrates and dietary fibre. EFSA Journal. 2010;8(3):1462. doi:10.2903/j.efsa.2010.1462
  2. Reynolds A et al. Carbohydrate quality and human health: a series of systematic reviews and meta-analyses. Lancet. 2019;393(10170):434–445. PubMed 30638909
  3. Mertens E et al. Geographic and socioeconomic diversity of food and nutrient intakes: a comparison of four European countries. Eur J Nutr. 2019;58(4):1475–1493. PubMed 29594476
  4. van der Schoot A et al. The Effect of Fiber Supplementation on Chronic Constipation in Adults: An Updated Systematic Review and Meta-Analysis of Randomized Controlled Trials. Am J Clin Nutr. 2022;116(4):953–969. PubMed 35816465
  5. van der Schoot A et al. Systematic review and meta-analysis: Foods, drinks and diets and their effect on chronic constipation in adults. Aliment Pharmacol Ther. 2024;59(2):157–174. PubMed 37905980
  6. Jovanovski E et al. Effect of psyllium (Plantago ovata) fiber on LDL cholesterol and alternative lipid targets, non-HDL cholesterol and apolipoprotein B: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials. Am J Clin Nutr. 2018;108(5):922–932. PubMed 30239559
  7. Nařízení Komise (EU) č. 432/2012, kterým se zřizuje seznam schválených zdravotních tvrzení, konsolidované znění k 17. 5. 2021. EUR-Lex
  8. Nařízení (ES) č. 1924/2006 o výživových a zdravotních tvrzeních při označování potravin, příloha. EUR-Lex
  9. NHS. Constipation. nhs.uk
  10. NHS. Diarrhoea and vomiting. nhs.uk
  11. NHS. Irritable bowel syndrome (IBS): diet, lifestyle and medicines. nhs.uk
  12. NHS. Fybogel (ispaghula husk): how and when to take it; who can and cannot take it. nhs.uk

Vláknina v potravinách: U.S. Department of Agriculture, FoodData Central, SR Legacy (2018), licence CC0. Hodnoty na porci a vzorový den jsou můj dopočet z gramáží.

Související články
Čti dál
Spočítej si to na svém jídle: deník jídla v appce sčítá vlákninu za den, kalkulačka kalorií ti dá cílový příjem.