Krátká odpověď

Největší české měření (119 925 vzorků) našlo dostatečnou hladinu vitaminu D jen u zhruba pětiny mladých lidí — a nejhůř dopadli teenageři, ne senioři. Ale pozor na to, jak se ta čísla čtou: „dostatečná hladina“ je v té studii přísný práh 75 nmol/l, ne hranice skutečného deficitu. Jistotu ti nedá žádný seznam příznaků, jen krevní test 25(OH)D. A od října do dubna si ho v Česku ze slunce nevyrobíš, ať jsi venku jakkoli dlouho.

Skoro každý český článek o vitaminu D začíná odhadem. „Až 80 % populace má nedostatek.“ „Odborníci se domnívají.“ Zdroj většinou žádný — a když už je, vede na e-shop, který vitamin D prodává.

Od roku 2025 to není potřeba odhadovat. V European Journal of Clinical Nutrition vyšla retrospektivní analýza 119 925 vzorků z českých laboratoří, od kojenců po stoleté (Holmannová a kol., 2025). To je jedno z největších čísel, jaké k tomuhle tématu v Česku existuje. Tenhle článek je o tom, co v datech doopravdy je — včetně toho, co se z nich vyčíst nedá.

Nevíš, jestli vitamin D patří zrovna do tvého plánu? Můj Sestavovač plánu se ptá i na to, kolik slunce reálně vidíš — a na rovinu řekne i to, co si nekupovat. Zdarma, bez registrace.

Sestavit můj plán (do 2 minut) →

Co přesně to měření našlo

Studie rozdělila hladiny 25(OH)D — což je forma vitaminu D, kterou laboratoř měří v krvi — do tří pásem:

A tady je ta část, kterou většina článků přeskočí: „nedostatečná hladina“ a „deficit“ nejsou totéž. Když čteš, že „většina Čechů má nedostatek vitaminu D“, jde skoro vždy o ten první, přísnější práh. Skutečný deficit pod 50 nmol/l je užší kategorie a týká se menší části lidí.

Proč na tom záleží: rozdíl mezi „nemáš optimum“ a „máš deficit“ je rozdíl mezi doplňkem za dvě stovky a návštěvou lékaře. Když ti někdo prodává déčko větou „80 % lidí má nedostatek“, míchá dvě různé věci dohromady — a ta dramatičtější prodává líp.

Nejhůř jsou na tom mladí, ne senioři

Tohle je z celé studie nejpřekvapivější zjištění. Nejnižší podíl lidí s dostatečnou hladinou vyšel u dvou nejmladších skupin:

Tedy zhruba jeden z pěti. A byly to nejnižší hodnoty ze všech věkových skupin v celém souboru.

Když si vygooglíš „nedostatek vitaminu D“, dostaneš články mířené na lidi po čtyřicítce a na seniory. To dává smysl z hlediska medicíny — u starších lidí má nízká hladina vážnější důsledky pro kosti. Ale z hlediska toho, kdo tu hladinu doopravdy má nízkou, ta data ukazují jinam: na patnáctileté a na dvacetileté.

Studie k tomu dodává jeden vysvětlující nález: nižší pobyt na slunci koreloval s nižšími hladinami. Což je u věkové skupiny, která tráví nejvíc času uvnitř u obrazovky, docela srozumitelné.

Proč je v Česku problém zrovna zima

Hladiny v datech kolísaly podle měsíce odběru — sezónnost je v nich vidět jasně. Důvod je fyzikální, ne životosprávný: vitamin D si tělo vyrábí v kůži z UVB záření, a to je v našich zeměpisných šířkách od podzimu do jara příliš slabé. Nepomůže, že jsi venku dlouho. To záření prostě nedorazí v dostatečné intenzitě.

Není to jen český problém — přehled evropských dat mluví o nízkých hladinách napříč kontinentem, včetně zemí, kde by to člověk nečekal (Cashman a kol., 2016). Česko je v tom součástí širšího vzorce.

Poznáš to na sobě? Spolehlivě ne

Tady musím jít proti tomu, co dělá skoro celý internet. Seznamy „17 příznaků nedostatku vitaminu D“ vypadají užitečně, ale prakticky nefungují — a to ze dvou důvodů:

  1. Ty příznaky nejsou specifické. Únava, horší nálada, bolesti svalů, časté nachlazení — to sedí na nedostatek spánku, na stres, na anémii, na desítky jiných věcí. Když si podle takového seznamu odškrtneš tři položky, nevíš pořád nic.
  2. Mírně snížená hladina nemusí dělat vůbec nic. Můžeš být pod optimem a cítit se úplně normálně.

Existuje i opačná past: vitamin D se často doporučuje na únavu, ale ani tam to není samozřejmost. Randomizovaná studie s dávkou D3 u lidí s únavou a nízkou hladinou zlepšení našla (Nowak a kol., 2016) — ale to je studie na lidech, kteří tu hladinu nízkou měli. Nedá se z ní vyčíst, že déčko spraví únavu komukoli.

Jediná odpověď, která něco znamená: krevní test 25(OH)D. Dá se domluvit u praktického lékaře nebo zaplatit v laboratoři. Bez něj je jakékoli tvrzení o tvé hladině — moje i cizí — jenom odhad.

Kdy vitamin D naopak řešit nemusíš

Tohle je část, kterou v článcích od prodejců doplňků nenajdeš, protože jde proti jejich tržbám.

V létě, když jsi pravidelně venku. Pár desítek minut na slunci s odhalenou kůží udělá pro tvou hladinu víc než tableta. Když trávíš léto venku — trénuješ na hřišti, jezdíš na kole, děláš kalisteniku v parku — je dost pravděpodobné, že v těch měsících déčko nepotřebuješ.

Když bereš multivitamin nebo jiný doplněk, který ho už obsahuje. Vitamin D bývá v multivitaminech, v kombinovaných přípravcích i v některých proteinech. Než koupíš samostatný, přečti si etikety toho, co už doma máš.

Když nevíš svou hladinu a chystáš se na vysoké dávky. Do 4 000 IU denně se u dospělých běžně považuje za bezpečné rozmezí, ale hrnout do sebe víc naslepo, bez testu, není chytré. Vitamin D je rozpustný v tucích — na rozdíl od vitaminu C se v těle ukládá.

Co z toho plyne pro tebe

Shrnuto do čtyř vět:

  1. Když je ti mezi 15 a 30, jsi ve skupině, která v těch datech dopadla nejhůř — i když se cítíš úplně v pohodě.
  2. Od října do dubna slunce v Česku nestačí, ať děláš cokoli. Tam je suplementace nejvíc na místě.
  3. V létě venku ji nejspíš nepotřebuješ.
  4. Jistotu dá jen test. Všechno ostatní je odhad — jen některé odhady jsou lepší než jiné.

Kolik konkrétně brát, jakou formu vybrat a proč se D3 kombinuje s K2, rozebírám v samostatném článku: vitamin D — dávkování a kdy ho brát. Když už víš, že ho chceš, a řešíš jen cenu, mrkni na srovnání vitaminu D3 mezi obchody.

Časté otázky

Kolik Čechů má nedostatek vitaminu D?
Záleží na tom, kde se udělá čára. Česká studie 119 925 vzorků bere jako dostatečnou hladinu 75–250 nmol/l — a té dosáhla jen zhruba pětina mladých lidí. Skutečný deficit, tedy pod 50 nmol/l, je kategorie zvlášť a týká se menší části lidí. Když někde čteš „80 % Čechů má nedostatek“, skoro jistě jde o ten přísnější práh, ne o deficit.
Kdo je na tom v Česku nejhůř?
Mladí, ne senioři. Nejnižší podíl dostatečných hladin vyšel u dětí a dospívajících 6–15 let (19,2 %) a u mladých dospělých 16–30 let (22,1 %). To je opak toho, kam míří většina článků na internetu.
Poznám nedostatek podle příznaků?
Spolehlivě ne. Únava, horší nálada nebo časté nachlazení sedí na desítky jiných příčin a mírně snížená hladina nemusí dělat vůbec nic. Jistotu dá jen krevní test 25(OH)D.
Kdy suplementovat nemusím?
V létě, když jsi pravidelně venku na slunci s odhalenou kůží. Od října do dubna je ale UVB záření u nás tak slabé, že si tělo vitamin D prakticky nevyrobí, ať jsi venku jakkoli dlouho.

Zdroje

  1. Holmannová D. a kol. (2025). High prevalence of low vitamin D status in the Czech Republic: a retrospective study of 119,925 participants. European Journal of Clinical Nutrition. PubMed
  2. Cashman K. D. a kol. (2016). Vitamin D deficiency in Europe: pandemic? PubMed
  3. Nowak A. a kol. (2016). Effect of vitamin D3 on self-perceived fatigue: A double-blind randomized placebo-controlled trial. PubMed

Obsah má informativní charakter a nenahrazuje lékařské poradenství. Pokud řešíš konkrétní zdravotní potíže nebo bereš léky, probírej suplementaci s lékařem.